Neb ose o to tedy aspoň pokusit 
Případně někoho, kdo to umí poprosit o pomoc. Tmelu mám ještě dost.Na tuto akci padlo:
- půl plechovky tmelu
- 1 m2 brusného papíru + 10 litrů vody
- jeden černý spray černé matné na plasty
- trocha černidla/oživovače na ostatní interiérové a exteriérové plasty
- 1 delší rozhovor s Lubošem - jak kuva sundat ten zadní nárazník
- necelá basa Radegast Ryze hořká 12
V sobotu nanesený tmel jsem se jal v neděli po obědě obrousit. Pravda je, že se mi na úplně dokonale na cca 3 místech povedlo namíchat dvousložkový tmel tak, aby byl tvrdý jak kámen, tak se s tím hůře pracovalo - žmolkoval se. No co, příště již vím, že raději více tužidla než méně. Ale nějak jsem to zbrousil - k dokonalosti chybí asi tak 2 výlety na Měsíc, ale pořád lepší, než to bylo. Bude-li chuť a čas, v létě provedu pokus číslo 2. Následně přišla fáze, dostat nárazníky domů, abych mohl nanést černý matný lak. Tady jsme začal zadním nárazníkem a narazil jsem. Zadní 4 šrouby, co drží nárazník z čela na tlumičích do nosníků, ty byly jasné. Ale co drží nárazník na bocích? Ač jsme odkláněl tapec v kufru, nic jsme neviděl. S pokorou jsme volal tedy Lubošovi (děkuji za ochotu), co povolit. Luboš mě navedl, poslal i fotky. Jako popravdě, označené šrouby jsem povolil, ale nic se nestalo. Furt to drželo stejně. Po druhé mi bylo již blbé volat, tak jsem vykuchal obložení v kufru, abych následně našel na každé straně po 2 šroubech. Teď už to byla hračka a nárazník putoval k synkovi, který jej umyl. Prý jej i nastříká, hlásil - to jsem raději zatrhl, ať nemáme na chatě černý trávník.
Já se během toho pustil do předního nárazníku. Pod auto jsme se nemohl dostat, tak jsme si najel na špalky dřeva, až jsme povolil šrouby u pravého nosníku, tak jsme si všiml, že zespodu nárazníku jsou jakési krytky. No jasně, ty jen vydloubnout a člověk si nemusí lehat pod auto a dostane se ke šroubům. Noc nic, aspoň tedy levá strana šla dolů pohodlněji. Následně jsme začal dle Lubošových rad pátrat po šroubech, co drží přední nárazník na bocích. Jeden měl být vedle akumulátoru, druhý vedle airboxu. Čumím, nic nevidím, čumím dál a stále nic. Zklamaný jdu před auto a že zkusím zaviklat s nárazníkem, kde to jen může ještě držet. No a on mi hned vypadl. U mé devítky na bocích drží jen v kolejničkách. Jupí, no nemusel jsme 4 minut čučet do motorového prostoru a mohl jsme jej zkusit sundat hned.
Ze zadního nárazníku jsem vysypal snad 7 kg bahna - beru to jako odlehčovací tuning. Teď už přišlo na řadu čarování s lakem. to šlo snadno a za 20 minut bylo hotovo. Jeden spray vystačil přesně na 2 nárazníky.
Dobu, než barva úplně zaschne a vytvrdne, jsme si zkrátil aplikací oživovače a černidla na plasty. Překvapilo mě, že šlo o krémovou tekutinu, nikoli černou. Dle návodu je na interiér a nepouští černotu. Takže jsme tím udělal komplet vnitřek a pravda, plasty mírně ztmavly, dostaly takovou nějakou větší hloubku a prý se na nic h nebude držet tolik prachu. Ok, budu rád, když zůstanou krásně černé
Aplikace pomohla zjevně i vnějším plastů, neboť okolo procházející tchán říká "To jsi stříknul i ty lišty na dveřích?" To potěšilo, páč rozdíl tam asi je znatelný
No a zde je finální výsledek. zdálky hezky tmavá matná černá - prostě jako klasický nárazník v social edici. Zblízka zadní nárazník cajk, přední odpovídá zkušenostem toho, kdo to dělal 
x 1
