Otázka, na kterou neznám odpověď

[Majkl1]

To je všeobecně rozšířený mýtus, že čím větší ďoura v komíně, líp lépe. Je to jako u karburátoru - příliš velká nebo příliš malá tryska a máš špatnou směs. Kamna, ale i moderní krby mají takový labyrint, kterým proudí spaliny a pokud je tah příliš velký je to špatně (nestačí se předat teplo), stejně jako když je tah malý (špatně pálí nebo nehoří). U mých kamen je to obzvlášť důležité, protože v labyrintu jsou dvě trouby. Komín se počítal přesně tak, aby se dalo péct v obou troubách. Klapku také nemám a to ta kamna byla 10x dražší než krb, který jsem tam měl předtím.
V krbu, kde je i druhotné spalování (zplynování dřeva) také nemůžeš mít příliš velký tah, potřebuješ, aby to shořelo v prostoru krbu a ne v komíně.

Většinou platí pravidlo, že na vývodu spalin z krbu/kamen je třeba mít určitou teplotu kvůli efektivitě (cca 350˚?). Když je méně, tak dehtuje, když více, tak většinu tepla vyfoukneš komínem fuč. Dávaj se kvůli tomu i teploměry, aby se správně přikládalo dřevo.

[Urvanej]

14kW na 65m2 je hrozně moc. Mam doma 8kW na 50m2 s tím, že mam díru 2x2m do zbytku baráku a když si nedám pozor, za chvíli je tam 27°C.
Díra do komína je fuk v případě, že máš regulaci na vstupu nebo na komíně. Jak psal Vapík, když reguluješ sání zvenku, tak po otevření dveří ti ten komín začne táhnout jako svině a nic nejde do baráku. Ale dodělávat to je hrozný práce (čti peněz).
Hasiči, aspoň po mě, chtěli jen výšku komína nad střechou a nad hřebenem, z čehož pak topenář z délky spočítal průměr. Ale vzhledem k tomu, že se vyrábí asi 3 průměry, tak výběr neni moc velkej.
Ten grafík vlhkosti je hrozně nebezpečnej, když ho používají lidi, který neví, na co to koukaji. Prostě ty % jsou pokaždý jiný množství vody a Molliere to myslel dobře, jen to prostě neni pro pro uplný lajky. Ale je to krásný, jak jsi schopen se ve 26°C uvařit a v 50°C v klidu fungovat, když je vlhkost správná

[Warcz]

Na chatě mame ve sklepě krb 14kW na 3x3 metry. To jsou přesně takovy ty kamna kde přijedeš, zapneš a za par minut máš trenkovou teplotu

Jako děcka jsme hrali zavody v topeni. Kdo dosahl 40 stupňu na teploměru v pokoji vyhral plotynky na peci do ruda. Jasně když mate baraky tak počitate každou drobnost. Ja tady dojedu a když dobře je tady 0 a potřebuju za 15 minut tady mit aspoň 18 stupňu a to mam studeny komín, takže plny vykon a dva koše dřeva. Potom zaviram komin a snižuju vykon. Dřevo 2-3 roky sušeny většinou bukový.

[Tomas78]

Pánové neřešili jste někdo seřízení stěrače na P3? Občas mi to ťuklo o sloupek u řidiče, neřešil jsem. Ale naposledy mrholilo, hnusně a na dálnici ťukalo pořád. Tak jsem optimisticky sundal stěrače, že je přesadím, ale ten krok toho vroubkování je dost hrubý, takže níže už to nedám. V garáži se to tváří v pohodě, polil jsem i vodou, zkoušel s nastartovaným motorem a v pohodě, no uvidím na dálnici.

image.png

Dotaz zní: je v tom ještě nějaký fígl v seřízení?

Koukal jsem i do VIDA, ale obrázek je jasný. Ten pravý asi jakž takž je, níže ho nedám leda by byl kratší. Zapomněl jsem: mám neoriginální Denkermann. Možná se to viklá v tom uchycení ...
image.png

Jen kdyby to po mne někdo hledal, tak rozhřešení: šel jsem dnes kolem jiné 60-ky no a vzpomněl jsem si na to, tak jsem okouknul stěrače. A měl je níž. A já myslel, že to nejde. Tak jsem je přesadil o zub níže a super. Chyba mezi volantem a sedačkou... (já jsem si blbec umyl sklo, když jsem měl stěrače minule dole a pak jsem to netrefil)

[raolsa]

Ty "zuby" v ramínkách jsou dané první montáží ve fabrice. Není problém je dát do mezipolohy a matku dotáhnout. Prostě si to vytlačí "zuby" nové.
Onehdá v ČSAD jsem dokonce řešil, že se zuby očesaly úplně. Musel jsem ty zbytky z čepů vydolovat ven, dát ramínka do polohy a fest dotáhnout. Stěrače pak zase fungovaly normálně dál.

[Tomas78]

Aha, děkuji za upozornění, tak to jsem netušil

[Lachtan]

Ty "zuby" v ramínkách jsou dané první montáží ve fabrice. Není problém je dát do mezipolohy a matku dotáhnout. Prostě si to vytlačí "zuby" nové.
...

Jak tohle slyším poprvé - jsi si tím jistý?