Petr.Chrpa píše:Jelikož má dcera bohužel taky AWD I generace tak mě to taky trochu zajímá ,jí to funguje v poho ,ale chci o tom taky něco vědět a našel jsem tady příspěvek od Marry ,že je také možnost seknuté volnoběžky tzn.,že to funguje natvrdo jako čtyřkola:
vzhledem k tomu že je na starších modelech vzadu volnoběžka tak zaběr může jit pouze dopředu, jako na biciklu, ale jako na 90% vozu 850/70 a první 70ll je volnoběžka zaseknuta tudíž jede furt.
zvedni auto na heveru a zatoč zadnima kolama směrem dozadu pokud se otočí i předek je to zaseknuty.
Máš a nemáš pravdu. Na 850/V70 byly dva typy viskospojek. První, starší nemá klasickou volnoběžku jako třeba bicykl. Pokud zvedneš auto na zvedáku, tak aby byly všechna kola ve vzduchu, zařadíš zpátečku, budou se točit všechna kola, zadní ale výrazně pomaleji. Ta novější visko už má normální volnoběžku, při couvání se zadek odpojí, stejně tak při brždění. Čistě teoreticky by se to mělo týkat aut 99+. Pokud bys dal obě viskospojky vedle sebe, viděl bys rozdíly i v jejich délce.
AWD s viskospojkou, na rozdíl od Haldexu, je teoreticky stálý pohon 4x4, na zadek jde neustále cca 5% výkonu. Při prokluzu předních kol dojde k přenosu výkonu na zadní nápravu a to až na nějakých 95%. Jelikož se jedná o čistě mechanickou záležitost, dochází k prodlevě, neboť se nejdřív musí změnit teplota a tlak náplně ve viskospojce. Na rozdíl od Haldexu, který bere informace z čidel a reakce je téměř okamžitá. Na to, abys u viskospojky jezdil dveřma napřed, potřebuješ dostat přední kola do smyku. Pak to jde. A velmi dobře. U aut s Haldexem to už tak dobře nepůjde, protože ti do toho bude kecat DSTC.
Jinak jak vyzkoušet, zda jsou komponenty AWD funkční? Mimo klasiku bahno, sníh, mokrá tráva, na což většinou potřebuješ ještě někoho, kdo se bude dívat, lze vyzkoušet i takto - podle VADISu a platí to pro viskospojky.
- zařadit neutrál, nezatahovat ruční brzdu
- zvednout přední kolo, jedno jestli pravé nebo levé
- sundat kolo, nasadit na matici momentový klíč a otáčet nábojem kola ve směru jízdy. V žádném bodě otáčení by utahovací moment neměl být nižší než 50 Nm.
Pokud jsou slyšet nějaké zvuky jako by z prostřed auta, mohlo by se jednat o ložisko kardanu. Pokud by bylo vyloženě špatné, citíl bys vibrace v celém autě. Pokud je načaté, lze zjistit i tak, že projedeš co možná nejostřeji nějakou prudší zatáčku a zároveň budeš mít ruku na loketce. Pokud tam ucítíš vibrace, ložisko je na odchodu a začni šetřit na nový kardan. Pokud jdou zvuky z přední části auta, může to být tisícihran nebo úhlovka. Tisícihran vydrží míň než úhlovka. Zvuky ze zadu, např. lupnutí při zařazení zpátečky, zase ukazují na zadní diferenciál. Zkus vyměnit/nechat si vyměnit náplně v úhlovce, diferenciálu - odsát staré, nalít nové. Do viskospojky se nedá dostat. Pokud by byla špatná, nová stojí naprostý nesmysl - cca 55t.
Středové ložisko kardanu nelze vyměnit. Ano, jsou tady i tací, kteří tvrdí, že to lze. Že kdosi, jakási firma dokáže kardan rozříznout, ložisko vyměnit, kardan svařit, případně předělat kloub a kardan vyvážit. Všechno dokáže, kromě toho vyvážení. U Volva se kardan točí cca 4x rychleji než kola. Lze snadno vypočítat, kolik to bude otáček např. při rychlostech přes 200 km/h. A na to firmy, které primárně opravují kardany náklaďáků nestačí. Bohužel.