Konstrukce Volv

[Mildas]

Kdyby někoho zajímalo, nikdy sem to pro V70 II nemohl najít.

[imrija]

To je informativní, díky. Kdyby se někomu chtělo, tak toto vlákno může doplnit i o další modely

[Urvanej]

Když ono je to s tou ocelí těžký. Někdy extra pevnostní ocel může bejt i na závadu, Jindy lze z kvalitní a ušlechtilé oceli udělat špatným zpracováním bláto...
Tim chci říct, že třeba tvrdá ocel praskne a hotovo, kdežto měkčí se třeba deformuje a tim spotřebovává energii nárazu. Prostě neni to černobílý, asi jako nic na světě

[zvedavec]

Hm, možná by nebylo od věci / pro nás neznalé / připojit vysvětlení co ty zkratky znamenají. Já coby strojní zámečník znám pouze třídy oceli 10-17 pak se to samozřejmě dělilo dál např. 11 423 , teda co si po těch letech ještě pamatuji. Pravda má léta učňovská probíhala ještě v období temna .

[eLzyx]

co je to konkrétně za matroš netuším, ale aspoň nějaká ta čísla

C6734D81-5D99-49D9-AD22-7B7D91B13D5C.jpeg

[Arkaz]

Vsetko je to ocel ale rozne pevnosti.
Okrem par casti z hliniku

[Dopi]

Teď by bylo zajímavé vidět pro srovnání takové schéma nějakého koncernu, např. passatu nebo oktávky.

[zvedavec]

co je to konkrétně za matroš netuším, ale aspoň nějaká ta čísla

C6734D81-5D99-49D9-AD22-7B7D91B13D5C.jpeg

No z tohoto moc moudrej nejsem. Vypadá to že se jedná o cementované legované oceli zřejmě třídy 14 ... o různých pevnostech, dle toho shématu .

[eLzyx]

Teď by bylo zajímavé vidět pro srovnání takové schéma nějakého koncernu, např. passatu nebo oktávky.

tady máš téměř to nejlepší co VW nabízí

0119F301-44AB-45B5-9FFF-1F421C1839E6.jpeg

[zvedavec]

hm, tak to vypadá že Audinu nechcu : hliník, konvenční ocel a vysokopevnostní ocel jen v A a B sloupcích.

[Urvanej]

mild, very - ultra - extra - high strength
steel
ale co to znamená v překladu do některé srozumitelné řady ocelí, to nevim a googlit se mi to nechce.
Je jich fakt moc, a převádět nejdou uplně snadno.

[FrantaB]

Tedy musím říct, že mne to schéma trochu zaskočilo. Žádná "přibližně" 14 xxx různě zpracovaná. Mimochodem, yield strengt je mez plasticity, ne pevnost (tensile strenght). Takže to je hranice namáhání, za kterou nastává trvalá deformace. Tahle informace tu chybí a asi ne všichni to znají.

MS-maleable steel-tahokov, doslova a do písmene nočníkovina. Pevnost 300-360 Mpa
HSS-tady high strenght steel, v "našich" ocelích by tam byly asi některé 11 5xx a spíš 12 xxx, pevnost 500-600 Mpa
VHSS-pevnost 500-800 MPa, tady už to s ekvivalenty-byť přibližnými-bude špatné. Tvářitelné za studena, svařitelné, co se ke mně dostalo tak s precipitačním vytvrzováním (šlápnutí lisem-zpevní se. Nabourá se-s pohybem trochu tvrdne. Pokus na rovnací stolici-tvrde dál. Při další bouračce praská). Pevnosti budou někde od 600 do 1100 MPa hádám, to už je fakt hodně bez třískového obrábění nebo tváření za tepla.
EHSS-ušlechtilé konstrukční oceli, rozhodně ne příbuzné cementačním. Cementovat plechový díl na auto, který se pak bude svařovat-nedovedu si představit, že by někdo postavil nebo podepsal proces, který by se staral o konzistentní kvalitu.
UHSS-úplná cvokárna z toho něco lisovat, poklona těm kdo to umí. Po tepelném zpracování svařovat aby to kolem svarů nepraskalo a tak. Z takhle pevné oceli je hlaveň pušky, dobrá gola nebo šroubovák, levný závitník...

Docela koukám

[Urvanej]

Myslels mez kluzu (yield)? Protože plasticita (elasticity limit) je ještě kousek níž.
Nicméně mez kluzu je ale nejdůležitějsí, protože se to pak už jen veze a celková síla potom už jen klesá (mění se průřez).
Precipitační a mechanické vytvrzování jsou diametrálně odlišný věci a trochu to motáš dohromady... to je asi jedno. Kdo bude chtít, něco si přečte, kdo ne, tak to jen jako info třeba stačí.
Pro hrubou představu, třeba takový skelný vlákna, by měly meze pevnosti ještě o řád vejš, a nepoužívaji se, protože jsou křehký. Proto jsem psal, že to neni černobílý.

[FrantaB]

Máš pravdu, udělal jsem ze sebe pořádného blbce. Nejspíš proto, že v pár směrech je pro mne snazší mluvit/číst anglicky než česky. Občas překlad přeskočí o škatulku. Ach jo...

[Urvanej]

Já taky, neboj
Elasticity limit je mez pružnosti, nikoliv mez plasticity
Tam jsou takový zajimavý tři meze. Mez pružnosti, dokud se to chová jako péro, pak mez kluzu, kdy překročením síly už se to pomalu samo dál trhá a mez pevnosti, která vede k okamžitému přetržení a v podstatě se vlastně ani nepoužívá při výpočtech.
No a když do toho vleze ještě únava, což u aut je taky poměrně častý jev, tak už je to uplnej galimatiáš.

[hauser]

Chlapi dík za krásnej popis.
Mě by zajímalo, jestli se dá, alespoň přibližně v procentech vyjádřit ta únava/degradace.
Nějaká definice jako: Nová ocel typ XXX držela 800 MPa a po 10ti letech vlivem únavy už je jen na 650 MPa? Jen se bojím že nejen ten "únavový průměr za 10 let" bude cucání z prstu. Nebo ho můžem pro zjednodušení škrtnout a předpokládat že 10 let stála ocel v garáži, zaměstnaná pouze vlastní vahou (auto po důchodci, zaručeně nebourané).

[FrantaB]

Vyjádřit se jen tak nedá, záleží na způsobu zatížení a počtu cyklů. To je příčina toho, že v Brazílii jezdí autobusy po nezpevněných cestách samá díra 6-8 let s jednou generálkou podvozku a ten samý typ z té samé fabriky měl v nasazení Letuška/Asiana/Student na cestě Praha-Brno trhliny na ramenech i rámu po 2-3 letech tak, že je museli šrotovat neb zavařit se to nedalo ani náhodou-a to je bus takřka výhradně z MS s trochou HS, na kterých se vařit dá snadno.
Trvalé cyklické namáhání jako D1 před opravou dá strašnou sodu úplně čemukoliv.

Jinak se to říká dost obtížně-MS a HSS se unaví, "vytahají". Ne z hlediska pevnosti jako takové, ale mez elasticity i kluzu jde o něco dolů a podle tvaru a zatížení součásti ne pro všechny směry stejně. Zase záleží na způsobu namáhání, mohl bych to šířeji ilustrovat z praktické zkušenosti na něčem jiném než auta, ale je to na delší psaní-kdyžtak zítra.
VHSS se poddávat nebude, EHSS a UHSS vůbec. Tam je problém s mechanickým vytvrzováním a změnami struktury (a pevnosti) okolo svarů a možná ostrých hran a to je otázka na metalurga a ještě ne lecjakého.

[Aubot]

V50

[Urvanej]

Tak předně ty jejich značení co používaj je takový univerzální a schová se do něj spousta ocelí, protože tohle značení je založený jen a pouze na nějakejch gigapackalech.
Nicméně únava je svině a je založená jen an zatížení a počtu cyklů. Pokud do toho natáhneš ještě korozi, která oslabuje kov jednak úbytkem železa a druhak úbytkem uhlíku, tak to je uplný věštění. Si musim udělat kamarády u nás na zkušebně a nanosit jim tam plechy z 30 let starejch krabic, ale to mi ještě chvíli potrvá, než se "zabydlim".
Prostě se lajcky musíme spokojit s tim, že ten obrázek s rozloženim UHSS apod. je hezkej reklamní krok, ale neřiká vůbec nic, protože daleko důležitější než co to je za výchozí materiál je jeho zpracování a profilování. Viz např. uhlík. Těžko by si někdo dobrovolně nechal udělat auto z grafitu, ale karbonu se dělaji i imitace a grafén je ještě uplně někde jinde. A přitom je to všechno uhlík, jen jinak zpracovanej.

[kamov]

Tu je to aj s vysvetlivkami, V70 2008

[imrija]

Únava materiálu je jeden z důvodů, proč jsem bezpečné auto nehledal jen podle crashtestů z roku výroby, ale i podle záběrů z reálných nehod, o poznání později.

[python.p]

Kdy po té nehodě můžeš jen odhadovat jak to bylo trefené.

[imrija]

To jo, nechtěl jsem ale auto, kde mi na 70% při nárazu 30 km/h skončí motor na klíně nebo kufr za krkem. Takových je ale překvapivě hodně.

[hauser]

Tady pro novou XC90.
V plné palbě je dokument tady https://www.autosteel.org/-/media/files/autosteel/great-designs-in-steel/gdis-2016/track-2---volvo-xc90.ashx

[Tarkin]

Má někdo pro starou S80?