poslední cca rok jsem na jednom svém dvoukilu pozoroval nižší dobíjecí napětí. Kdybych neměl na palubce dobastlenej voltmetr, tak bych si ničeho nevšiml..., před rokem to ukazovalo 13,9V, v létě 13,6V a předevčírem 12,9V. Napětí celou tu dobu různě kolísalo, ale nikdy ne tak, aby mě to nějak vyburcovalo, navíc kovářova kobyla..., znáte to

Ovšem těch výše zmíněných 12,9V už bylo na pováženou, tak jsem vzal voltmetr a začal měřit - se zapnutými světly bylo napětí na baterce 13,1V - hmmm, mezi plusem altíku a baterkou taky 13,1V - hmmmm, mezi plusem altíku a motorem taky 13,1V - hmmmmmm, mezi plusem altíku a obalem altíku 14,0V - HA! Mezi skříní alternátoru a motorem 0,9V - a mám tě!
Zde si dovolím vysvětlit, že redbloky mají altík upevněn na motor přes malé silentbloky (na rozdíl od např. benzinových pětiválců, kde je altík "natvrdo") a galvanické propojení kostry altíku a motoru (tedy i vozu) zajišťuje nicotný kablík - v mém případě pěkně zoxidovaný. Po jeho výměně je napětí na baterce čítankové (kabel 6,0qmm, délka cca 20cm, očka 6mm a 8mm - platí pro benzinové dvoustovky).
Vedlejším efektem opravy bylo znatelné zvýšení svítivosti světel

Tato závada je zákeřná z několika důvodů:
- kontrolka dobíjení po nastartování poslušně zhasne
- čím menší je spotřeba proudu, tím vyšší je na baterce napětí
- zoxidovaný kablík mění svůj odpor v závislosti na teplotě, vlhkosti
- závada se projeví pomaloučku, polehoučku
Bez voltmetru na palubce bych jezdil v klidu ještě dlouho, nejméně do zničení baterky (sulfatace). Běžný motorista by takovou baterku reklamoval, třeba by dostal novou, tu by za krátký čas zase odrovnal... Pak by takový dekompenzovaný motorista mohl nabýt dojmu, že je problém ve značce baterií, které dosud kupoval, vykřikoval by ukvapený závěry...
A proto - voltmetr do každé krabice, ke každému redbloku!
