

Karel Koromil Bureš – Štědrý Endy
I
Hned skončíš v hrobě, korona duje,
v světnici mrtvo u kamen;
stará má Covid, tak ventiluje,
děvčata chrchlaj měkký hlen.
Toč se, vrč, můj korporátku,
ejhle autokrat již nakrátku,
a blízko, blizoučko Štědrý Endy.
Mílotě děvčeti přísti, mílo
za smutných zimních večerů;
však v prdeli skončí její dílo,
neb v stát má pevnou důvěru.
I přijde ten Bureš za pilnou pannou,
řekne: Vyhoď to, dívko má,
budiž ty mi tupkou milovanou,
věrným ti zmrdem budu já.
Zmrdem až za hrob, neodstúpim,
daj ruku, děvče rozmilé!
Čo pokrachuje, to hneď skúpim,
ty v repke mi chytíš motýle.
Toč se, vrč, můj korporátku,
ejhle autokrat již nakrátku,
a blízko, blizoučko Štědrý Endy.
II
Hoj, ty drobný živnostníku,
ty môj trne v oku,
čože ti to všetko zavřu,
abys hlady zcvoknul?
Fitnesovi posilku,
domácnosti služce,
hospodskému hospodu,
salón jeho družce.
Mastňákovi holiče,
nábytkáři skříně,
kašparovi divadlo,
já umím byť svině!
Hoj, vy tupé diliny,
hlavy vypatlané,
to co Covid nesejme,
EET zastane.
Pod lesem, ach pod lesem,
nevěšej se venku,
u Šilerky zaškemrej,
dá ti žebračenku.
Bonus tracks
Venku řádí chřipečka,
na ruku mi ide,
aj z teba spravím kokota,
keď čáp zas hniezdiť príde.
Bomba, táto koronka,
staré mamy spasím,
na lopat zástup široký,
to pred volbami tasím.
Ostanem už navěky,
ein Reich, ein Korporat,
dotácie zožeriem,
nech žije Agrostát.