Urvanej píše:Pedrozo: tvl zrovna včera sem to řešil, páč mi měli něco dovézt a žena byla doma, teda mi to aspoň tvrdila, že bude a řikala, že byla. Ale pošťačka tvrdila, že nikdo doma nebyl. Kdybych nevěděl, že jsem její jediná láska stejně jako ona moje, tak bych si skoro mohl něco myslet
_________________ XC90 II 2018 D5 173KW AWD Inscription + EX30 2024 Twin 315KW Ultra+, V40 2013 D2 84KW Momentum +
bylo: do 01/2025 V60 r.v.2015 D4 120KW Business+do 6/2023 XC60 r.v. 2014 D5 158KW (s BSR 181KW) AWD Summum+ do 11/2019 S40 II r.v. 2007 1,6D 80KW Kinetic+, do 02/2017 V70 r.v. 2005 D5 120KW Momentum , do 10/2009 V40 r.v. 2001, 1,9D 75KW
Ano, chápu - ono v tomto případě bych řekl že oba ty procesy s tou situací přímo souvisejí a mohou následovat po sobě ... Ale až taková sranda to zase není ...
tak to je win-win ikdyž smutný, veselý opak je tohle:
"Špaček měl bydlo na bidle. Bidlo spadlo a špaček o obě svá b_dla přišel."
z toho se vybruslit nedá..
kolemjdouci píše:tak to je win-win ikdyž smutný, veselý opak je tohle:
"Špaček měl bydlo na bidle. Bidlo spadlo a špaček o obě svá b_dla přišel."
z toho se vybruslit nedá..
To je chybně logicky postaveno - dvě různé věci nemohou být pojaty jako 2ks téže věci (jen proto že se podobně jmenují) To je jako říct - měl jsem kolo a na něm kilo závaží. Spadla na to cihla a obě k_la zničené ...
Můžeš bejt blbej, ale musíš si umět poradit.
Takže špaček nepřišel o b_dla, ale špaček je v prd*li.
Totéž s tim bicyklem, ale tam pádem cihly na bicykl byla zničena kola tři. A to nemluvím o převodových kolech.
Přijde domů chlápek a hned za dveřma cítí, že to není ono, že by to něco....
"Aha, napít jsem se chtěl",
napije se, ale stále to nějak není ono.
"Už vím, mám hlad",
nají se, ale pořád má pocit, že to nějak není ono.
"Vykoupu se a dám si cigáro",
vykoupe se, vyleze z vany, osuší se a když sahá po cigaretách tak zařve:
"Už vím... běžky jsem si chtěl sundat!"
Tenhle miluju:
Přijde Nedvěd k nebeský bráně a že chce do nebe... jenže svatej Petr ho vypakuje se slovy "fotbalisti nemaj v nebi co pohledávat...", tak se otočí a jde dolů do pekla... jenže za sebou zaslechne "přihraj, jeď...", tak se otočí a jde z zpátky k nebeský bráně a hned nastartuje na Petra: "A to je jako co???". A svatej Petr v klidu: "to je Baník, pyčo..."
Geniálnost češtiny. A v kterém jiném jazyce tohle je možné?
NORMÁLNĚ ČESKY:
Skákal pes, přes oves, přes zelenou louku.
Šel za ním myslivec, péro na klobouku.
Pejsku náš, co děláš, žes´ tak vesel stále?
Nevím sám, řek´ bych vám, hop a skákal dále.
OSTRAVÁK TO ZAZPÍVÁ TAKTO:
Skače čuba přes obile, šibko hupe přes luku.
Za ňu chachar v kamizole fajne brko v klobuku.
Jak se vališ, co se chlameš, co se ščuřiš jako cyp ?
Prd ti řeknu, také zname a zas vali do kajsik.
OD HANÁKA TO MŮŽEME ČEKAT TAKHLE:
Skókal pések přes ovések, přes zelenó lóko.
Šél za ním meslivéc, péro na klobóko.
Pésko náš, co stvóřáš, že sa lóhníš z čoňo ?
Neřéš mja konópko, valím rychlo, koňo.
VALACH:
Skáče hafik ces obilé, ces zelenú pastvinku.
Išél za ním střílač milé, na klobúku mrcinku.
Hafe víš, co robíš, že sa řehceš fčílkáj ?
Nevím sám, vykuádám, hop, skočíl jak pílka.
BRŇÁK:
Bere čokl glajze grýnó, hópe lúpink přes kajzec.
Za nim kópe plótve rýnó, plotňák jégr na Oltec.
Co se pecní, těžké lochec, kvaltuj fligny, haltni vály.
Žádné ánunk, čokl borec, migne cemrem a de pali.
DEMENT:
Hopy haf haf přes chramst šumi, přes travyčka mňami mňam.
Pán i flinta naňho čumi, sako z husi v čapce mam.
Hafik haf, co práca fuj, že smých tlama široká,
Slovo já však f tlamje hnuj, hopy hop jak divočák.
NADSTRÁŽMISTR POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY:
Dne 18.8. t.r. jsem prováděl spolu s nstrm. Hyhlíkem pravidelnou obchůzku.
Na konci ulice Polní jsme legitimovali osobu mužského pohlaví konající chůzi
po poli spolu se psem, který skákal přes blíže nezjištěné obiloviny.
V osobě byl námi zjištěn jistý M. Slivec v uniformě zaměstnance Správy lesů.
Muž i pes jevili známky rozjařenosti. Na přímý dotaz po příčině jejich veselí uvedl pes,
že mu to není známo a pokračoval v již výše zmíněné činnosti.
Jmenovaný M.Slivec k dotyčné věci doznal, že pes skáče proto, že se nažral tzv. trávy.
Provedli jsme zajištění obou pachatelů a sdělili jim obvinění z trestného činu nedovolené výroby
a držení omamných a psychotropních látek podle paragrafu 187 trestního zákona.
Pražští řidiči, bacha na Valachy!
Popíšu Vám příhodu, která se mi ještě dnes jeví jak z povedené komedie.
Jel jsem (Felicií 1.3Mpi) do Vsetína. Přede mnou jela tatáž Felda, jen jiné barvy a se vsetínskou značkou. Řidič přede mnou jel zhruba stejným tempem, jaké jsem měl naplánováno i já, takže nebyl žádný důvod jej předjíždět. Byl hic, měl jsem pootevřená na 5 cm všechna okna (chová se to jak kabriolet) a navíc jsem silný kuřák, takže otevřené aspoň jedno okno mít musím. Zezadu se ozvalo zařvání gum, zablokovaných na asfaltu a pohledem do zrcátka jsem zjistil, že se mi do kufru chce vlepit už zepředu důkladně otuněná oktávka s pražskou značkou. Tmavá skla, ohulené xenony a řev točeného motoru, jen jen vystřelit.
Lehkým dotekem na brzdový pedál jsem mu dal najevo, že hodlám zpomalit, ať mě může předjet, když má tak napilno. Sundal jsem nohu z plynu, lehce přibrzdil a vysloužil si za to vzteklé troubení oktávie. Vzápětí - bez blinkru či jiného varování - následovala blesková akcelerace a schytal jsem takovou myšku, že jsem tentokrát musel na brzdu fakt dupnout. Zanadával jsem si - prase jedno pražácký - a jelo se dál.
Vzápětí něco podobného řidič oktávie provedl i řidiči Felicie, co jela přede mnou. Vzteklé troubení, myška a jelo se dál. Před námi všemi jel extralongvehikl a toho si netroufl předjet ani pražák, byl to i na něj dost nepřehledný úsek a vehikl navíc valil aspoň devadesát.
Sešli jsme se tedy pospolu na křižovatce ve Vsetíně a co čert nechtěl - i na dolním malém rondlíku a poté na parkovišťátku u kulturního domu - mimochodem přes silnici sídlí PČR.
Co se dělo pak, mi musela zčásti doplnit manželka, protože já byl smíchy úplně grogy.
Pražák z oktávky, mladík cca dvacetiletý, oháklý v Bossu vystartoval z mašiny, kvokl centrál a vběhl přímo do náruče asi pětačtyřicetiletého řidiče Felicie přede mnou, takto Valacha jak Radhošť. Slyšel jsem jen: „Ááá, pocem ty sviňo, já ťa naučím, jak sa jezdí!“ a uvalil mu dvě takové, že se mladík i s Bossem váleli v prachu parkoviště. Mladík vřískal „pomóóc, přepadení“, Valach si ho nevšímal, cosi ještě zavrčel a měl se k odchodu. Nato mladík vyskočil jak čertík z krabičky ze země, přihnal se k Valachově Feldě a začal do ní zběsile kopat. Valach se otočil, Pražák poodskočil bokem, aby zas nějakou nechytil. Ten ďábelský výraz ve Valachových očích si budu pamatovat nadosmrti. Pomalu přišel ke své okopané Feldě, odemkl kufr, vytáhl motorovou pilu Husqvarna tak velkou, že jsem tak velkou lištu snad ani neviděl, nastartoval, ani nečekal až se zahřeje (možná jel z práce) a zručně, bez škrábnutí okolí uřízl pražákovi masivní zadní tuningové křídlo. Zhasl pilu, uložil do kufru a prohlásil: "Třeba ti to včíl tak rychlo nepojede, hňupe" a odešel. Pražák se složil na obrubník - viděli jsme to oba, já i žena, mám svědka - brečel jak malé děcko, když se mu rozbije nejmilejší hračka.
Dodnes - aniž by to okolí chápalo - se s ženou řehtáme jak blázni, když někde zaslechnem motorovou pilu...
Jaké z toho plyne poučení či závěr? Nevím, ale to, co ten Valach udělal (ač to bylo bezpečně mimo zákon), mi bylo velmi sympatické a možná by si Pražáci měli na Valašsku dávat většího majzla, Valašsko je surový, drsný kraj, kde to lidé nikdy neměli ani s prací, ani se živobytím moc jednoduché a i jejich reakce jsou takové přímočařejší.