Vopatrně, hochu, onehdá jsem se tady po jeho skonu vyjádřil ku soudruhu Štěpánu, a dostal jsem svůj díl, kterážto deb(il)ata byla nakonec (po zásluze) zažumpována...
penek píše:Vopatrně, hochu, onehdá jsem se tady po jeho skonu vyjádřil ku soudruhu Štěpánu, a dostal jsem svůj díl, kterážto deb(il)ata byla nakonec (po zásluze) zažumpována...
Jasně, chlapče. Už se zde nebudu nevybíravě vyjadřovat o těchto skvělých, myslitelů ?????? A stidím se.
_________________ Volvo 760 GLE 1989 - D24 TIC - Sojkovka Volvo V 70 II. 2000 - TDI ÁLA Volvo V 70 R AWD 1998 Blondýny
Dneska mě ráno přepadla banda takovejch 6ti cápků...
ale všechny jsem je posundaval k chodníku.
Jednomu jsem dal takovou kopačku, že mu z aktovky vypadl slabikář.
Punkexploited píše:Dneska mě ráno přepadla banda takovejch 6ti cápků...
ale všechny jsem je posundaval k chodníku.
Jednomu jsem dal takovou kopačku, že mu z aktovky vypadl slabikář.
Spustily se závory, ale na kolejích uvázl vozíčkář. Ze zatáčky se řítí rychlík, vozíčkář vyděšeně vříská: "Závorář, závorář!!!"
Když je vlak jen 100 m daleko, vystrčí závorář konečně nos z boudy a ledabyle říká: "No, co je?"
A vozíčkář: "Už nic, teď už jen sleduj tu pecku…"
Muž v noci vstane a začne přecházet sem a tam po ložnici. Probudí se jeho žena a ptá se:
"Co se děje?"
"Ale, já jsem ti dostal takovou chuť souložit, že vůbec nemůžu spát."
Žena odhrne přikrývku, vytáhne si noční košili a povídá:
"Tak pojď!"
Muž se na ní podívá a povídá:
"Víš co? Já to raději rozchodím."
Punkexploited píše:Muž v noci vstane a začne přecházet sem a tam po ložnici. Probudí se jeho žena a ptá se:
"Co se děje?"
"Ale, já jsem ti dostal takovou chuť souložit, že vůbec nemůžu spát."
Žena odhrne přikrývku, vytáhne si noční košili a povídá:
"Tak pojď!"
Muž se na ní podívá a povídá:
"Víš co? Já to raději rozchodím."
Dráček
V kupé vlaku nás sedělo pět a na další zastávce k nám přistoupila mladistvě vypadající dáma s chlapcem, který jak se později ukázalo - nebyl syn, ale vnouček. Spořádaně jsme oba dva pustili na místa, která i navzdory špinavým oknům umožňovala hezký výhled na ubíhající, takřka jarní krajinu. Chlapec chvíli pozoroval okolní svět, ten ho ale omrzel, a tak začal očima těkat po kupé, až ho na stene zaujala sprejem vyvedena kresba, které jsme si my dospělí ani nevšimli. Na umakartovém podkladu se skvěl červený kosočtverec s čárkou uprostřed. K dokonalému provedeni měl daleko, ale malba svůj účel splnila, protože každý bezpečně poznal o co se jedná. Až na malého chlapce.
,, Babi, co je to tam namalovaný?'' pro něj neznámý druh ,,smajlíka'' ho zřejmě zaujal. Kde myslíš Kubiku? -no přece naproti nám, na stěně, ukázal chlapec na nestydatou malůvku a na cele ji vyskočila ustaraná vráska. I my ostatní zpozorněli a se špatně skrývanou škodolibostí vyčkávali, jak se ta dobra žena se zapeklitou situaci popere. Prala se statečně.
To je... to je... přemýšlela usilovně, čím ukojit vnoučkovu zvědavost, až ji osvítil duch svatý ,, To je přece draček!'' zašvitořila s líbezným úsměvem a nás,škodolibce,obdařila vítězoslavným pohledem. Zdálo se, ze trapas je zažehnán, atmosféra v kupé se opět uvolnila a všichni přítomní se vrátili ke svým myšlenkám. Ne však chlapec. Jakej dráček babi? Myslíš jako ten na pouštěni? Babička, čelíc další zvídavé otázce,nešťastně vzdychla a očima k nám vyslala signál SOS, nikdo ji však záchranné lano nehodil. ,,No ano, Kubiku, takovej co ti udělal táta na podzim, pamatuješ? Improvizovala statečně.
Chlapec se zamyslel. Tak dráček,hmmm. Hele babi,a nepotřebuje ten dráček vocas? Dvěma spolucestujícím už cukaly koutky úst a paní začala rudnout. Tenhle dráček asi ne, hlesla babička. To je divný, každej správnej draček by si vocas zasloužil, mudroval vnouček. Tak tenhle ho nemá! odsekla mu babička. Očividně ji docházela trpělivost i fantazie. Mlady se ale nedal a bezděčně utahoval šrouby.
Babi a ty mas dráčka? Babi polil pot a polovina kupé se odebrala na chodbu, odkud se ozvaly salvy dosud zadržovaného smíchu. Já už dráčky nepouštím,odpověděla ta dobrá žena zlostně. Protože už dráčka nepotřebuješ! triumfoval chlapeček a zbyle osazenstvo propuklo v rehot. Babička se blížila infarktu a vnouček dál bezelstně rozvíjel svou ďábelskou teorii:
Ale když jsi ještě dráčka mívala,tak jsi vocas chtěla,ne? To už smíchy slzelo cele kupé i chodba před ním. Na nebohou ženu to ,ale bylo příliš a bouchly saze: Chováte se jako primitivové! Rozječela se na nás. Čemu se smějete? Jak asi vypadám před tím klukem?!
Nenápadná studentka v brýlích, která seděla naproti, poprvé zvedla hlavu od své učebnice a do nastalého ticha ke všeobecnému zděšeni pravila: jako dráček? Žena sklapla čelist a chvíli na dívku konsternovaně hleděla. Pak ale pochopila význam sdělení i trapnost svého výstupu a začala se smát. Postupně se k ní přidali i ostatní cestující i s kloučkem, který sice nevěděl, čemu se směje, ale smál se o to upřímněji. Máte pravdu chovala jsem se jako dráček, soukala ze sebe ta žena, co jí bránice dovolila. Vlak zabrzdil v konečné stanici a lidé začali vystupovat.
Loučili se slovy tak se mějte paní a ty taky draku...
_________________ V70 B5254T AW50 98'
VW Polo 2002 1.2 HTP Poloauto s půlkou motoru...
bylo 745 D24T M46+OD 90'