Trasa byla pro mě neskutečně dlouhá. Skýtala délku jedné trasy přesně 1749 km. Musím říct,že to bylo fakt moc moc moc dlouhý. Při překračování našich hranic s Německem a při pohledu na navigaci ukazujících "ještě" 1630 km do cíle mi přišla na mysl otázka "proč tak daleko" když jedna dvojka z roku 1981 byla 70km od mého bydliště. Odpověď byla rychlá.Nemá světlý interiér a má tu novější masku která se mi moc nelíbí. Když jsem takovouto délku absolvoval, asi jsem jí hodně chtěl.
Může za to jeden výlet do Prahy kdy jsem zase na vlastní oči viděl, jak je ta "dvojka" osobitá. Nevnímal jsem okolí a stále pokukoval po té dvojce když stála v dopravní zácpě přede mnou. Byla bílá, nějaký ten šrám měla a přesto mě dokázala upoutat. Takže jsem po příjezdu domů jsem začal žhavit internet. Nechtěl jsem žádnou tuctovou dvojku ale (dvojkaři,neberte to ve zlém) nějakou kterých moc není a hned jsem věděl že to bude 264. Objevil jsem jich pár ve Švédsku a s pomocí Ravena hodil na prodávající dotazy jestli by poslali fotky. Celé to skončilo dříve než to začalo, takže mě ti Švédi jaksi vyléčili z nákupu autí ze Švédska. Pak jsem si začal dopisovat s jedním němcem který měl velice dobrý přístup.Všechno bylo moc fajn a i tu černou kůži bych bral ale nepřešlo mi přes oči ta zadní světla. Už bych dělal moc kompromisů a to jsem nechtěl. Jinak byla moc pěkná a hlavně ta barva jí slušela ale ty zadní světla (modelově 77-78) jsem ne a ne překousnout. Takže jsem se rozloučil i s touto dvojkou a začal hledat v jiných zemích.
Objevil jsem na francouzské inzerci auto podle mých představ a hned majiteli napsal. Bohužel 14 dní bez odezvy a bral jsem to jako další autí který mi nebude říkat pane. Hledal jsme tedy dál,objevil pěknou po částečné renovaci ve Švýcarsku a docela jsem se pro ní nadchl ale to záhy opadlo neboť jsem si uvědomil že to není EU a takže by bylo třeba zaplatit clo a DPH. Se Švýcarem jsem byl v kontaktu. Psal odpovídal na mé dotazy atd. Když už jsem u těch mých dotazů na prodejce, tak by se to neobešlo bez pomoci Bobeše kterému tímto moc děkuji za jeho překlady do angličtiny protože moje "engliš je terybl" Takže Bobeši tímto ti děkuji za tvé překlady a na nějakém srazu se trochu zmutujeme
A abych se vrátil ke Švýcarovi, tak než jsem se rozhoupal auto bylo fuč. V záloze jsem objevil na Ebay v Belgii jednu pěknou 264 ve zlaté metalíze. Majitel sice uváděl výbavu GLE ale bylo jen GL. Tím GLE asi mínil jeho samodomo které na autě spáchal. To jsem se ale dozvěděl až po informaci od Pekelníka na kterého jsem také často chrlil otázky a chudák odpovídal a odpovídal. Takže další dík patří i jemu. Když jsem zmínil to děkování tak ještě nemůžu opomenout Danilla za jeho překlad do francouzštiny.
Ten belgickej kousek mě zajímal a už, už připravoval detaily pro jízdu pro něj. Na štěstí pro mě mi odpověděl inzerent z Francie a korespondence s ním byla přímo ukázková. Poslal mi asi 18 fotek a po jejich shlédnutí jsem měl v hlavě jasno. Odrazovalo mě pouze to,že je to u španělských hranic ale protože jsem ho opravdu chtěl, bylo rozhodnuto. Domluvil jsem se s dopravcem na ceně a vyrazil pro něj. Vzal jsem si dovolenou a 5.2.2010 v 9:00 se vyrazilo směr Bordeaux. Cesta byla super, bez kolon, bez zbytečného zdržování i místa jsem měl hafo (jelo se Sharanem) ale 21 hodin na cestě bylo skutku dlouhých. No ale nakonec jsme dojeli a v autě si ještě na chvíli zdřímli. Hledat barák nebylo nutné protože před domem stála dvě Volva 265!!! Takže bylo jasný že jsem na správné adrese a v 7:30 jsem zazvonil u vrat. Otevřít mi přišel chlapík asi mého věku. Podle vozového parku jsem tipoval staršího pána ale opak byl pravdou. Představte si mě a mojí „engliš“ jak jsem si s ním náramně „pokecal“. Na druhou stranu Jerome (tak se jmenoval) byl velice vstřícný a úplně v pohodě. Říkal jsem si, když má někdo 6 Volv, musí bejt v pohodě.
V životě jsem neviděl 265 a najednou jsem viděl tři. Dvě u baráku a třetí uvnitř. Zbytek 245 a jedna (ta moje) 264. Jeho manželka byla taky fajn, uměla anglicky asi jako já takže jsem si s ní popovídal jedna báseň. Ale i přesto jsem se dozvěděl že má 4 kluky a jednu holčičku a hrozně se mi divila že jsem přijel z takové dálky a jestli se mi to vyplatí. Ale pochopení měla. Bylo mi nabídnuto jídlo, pití, sprcha…, všechno jsme odmítl kromě jednoho, WC. Tak pak jsme začali řešit to, kvůli čemu jsem tam vlastně přijel. Všechno probíhalo hladce. Měl jsem strach z koroze což se nakonec ukázalo jako zbytečná obava. Říkám to ale jako laik. Rez sice poznám ale už je pro mě horší poznat zda to bylo opravované či nikoli. Interiér na fotkách vypadal lépe než ve skutečnosti ale zase bych řekl že lépe než v Bertonce (i když Bertonka měla zachovalejší zadní sedadla).Něco k autu: vyrobeno 1979, okna v elektrice a zrcátka taky, klima (údajně bez nápně, prý stačí jen naplnit-uvidíme)střešní okno, automat, kůže a tím jsem vyčerpal asi celou výbavu. Najeto podle tachometru 155000km a byl bych rád kdyby tomu tak bylo ale nějak to neřeším protože to není auto které budu prodávat tak si nemusím honit triko malým nájezdem. Stav kastle se mi zdá fakt víc než dobrý na ty roky, akorát ta barva je už taková vyšisovaná a povadlá stejně jako ten interiér, ten se oživit dá ale u toho laku už takový optimismus nemám. Na rozloučenou každý z nás dostal flašku vína, potřásli si pravicí a popřáli si vše nej nej a vyrazilo se zpátky domů a další 1749km před námi. Bylo to fakt dlouhý ale krátil jsem si chvíle tak, že jsem se otočil a přes zadní sklo koukal na ten důvod pro který jsem se na tak dlouhou cestu vydal. A věřte mi, stálo mi to za to.
Celkový čas na cestě činil rovných 47 hodin.
P.S. Ukázal mi jeho sklad ND a plno dvojkařů by asi padlo na zadek tím jeho "zázemím". Já takový sběratel nejsem ale viděl jsem toho dost,např.virga,chr.masky,zrcátka,lišty a víc už ani nevím.
...na tu navigaci by se Ti hodil piktogram dvou aut v tesnem zavesu 
co dodat, ať ti dělá jen samou radost!
)
jéééžiši, to je nááádhera!
x 1
