Virive klapky u D5

[powl]

ja to delam tak ze je navliknu na ohnutej hrebik, plamenem ohreju az svitej a pak je strcim do vody

[nebel]

Není náhodou ohřátí a zchlazení ve vodě/oleji kalení?
Nahřátí a samovolné zchlazení, to je žíhání.
(-->žíhání)

[Majkl1]

žíhání na měkko

[powl]

med neni ocel, kdyz mne neverite tak si to zkuste

edit: pridany odkazy

https://www.elotechnik.cz/medene-hydraulicke-podlozky/
http://www.litomysky.cz/mat/cu.htm

[nebel]

To není, ale měděné podložky jsem vždy žíhal. Nikdy nebyly netěsné.

[jirkaTDI]

Já jsem zase měděné podložky pod vstřiky nikdy nežíhal a taky mi nikdy nepodfoukl vstřik takže tady asi není moc co pokazit. Větší problém je netěsnost palivových trubek po opakované demontáži.

[Urvanej]

U mědi nefunguje kalení, nevytvoří se "martenzitická" struktura, jako u některých ocelí. Například AISI304 taky nejde zakalit, litina taky ne atd.
Takže následně zchladit na měkko je jedno jak uděláš.
Proč ta podložka tvrdne je způsobeno opracováním, tzn. máš surovou měď, kterou vyválcuješ na tloušťku a pak vyrazíš podložku. Obě ty mechanické operace způsobí zvýšení tvrdosti toho měděnýho výrobku. Proto se taky mají měděné podložky na šroubech vany měnit, protože prvním dotažením ztvrdnou a už následně nemusí těsnit, protože síla na jejich další deformaci/utěsnění je výrazně vyšší. A protože žíhání je poměrně energeticky náročné, tak to nikdo nedělá a musíš si to doma udělat sám, protože by přece nikdo nedal za podložku o 50hal. víc, že...
No a samotným žíháním se struktura mědi změní a znovu změkne. A ani nemusí svítit, teplota u oceli je cca 750°C, na měď stačí cca 400°C. Koho to zajímá, tak ten termín je "žíhání na měkko" a pod tím se dá vygooglit leccos.
A stejně jako některé oceli nejdou zakalit, tak některé zase nejdou vyžíhat.

[powl]

U: a neni to spis tak, ze med tvdne sama casem, takze kdyby nekdo vyzihal podlozku ve vyrobe, pri prodeji uz by byla zase tvrda - takze to ani nedelaj?

[raolsa]

Ne, ztvrdne až pohybem.
Krásně je to vidět na měděných trubičkách. Nahřeješ ji, schladíš a jde pěkně ohnout, ale kdyby jsi ji chtěl ohnout zpátky, tak už to nejde.

[Tod2]

no, taky si myslím, že sama časem zase ztvrdne
wiki
Jestliže měď rozžhavíme a prudce ochladíme ve vodě, změkne. Časem opět sama ztvrdne. Této vlastnosti využívali například mědikovci. Automechanici si takové nýty dávali do ledničky, aby déle vydržely měkké.

[Urvanej]

Hele to tvrdnutí s časem nedává smysl... možná u nějaký speciálních slitin...
Vytvrzování tvářením je běžný jev a někdy stačí dost málo k tomu, aby si to musel znova popustit. Stačí ti měděnej drát třeba z kabelu, ohni ho a když ho budeš narovnávat, tak ho ohneš jinde. Děkuji to i některý hřebíky.
Kovotepci to spíš měli kvůli tomu, že se plátek, když je studený, tak snadno neohne a tím neztvrdne.
Ale praxe je něco jinýho, než teorie, kterou tu šířim já

[Ares]

No ver tomu ze tvrdne. Elektrikari by ti vedeli rozpravat. Cerstvy drat medeny mozes ohybat a krutit a vydrzi toho fakt hodne. Zober drat co bol vyrobeny pred dajme tomu 20-60 rokmi a uvidis jak je krehky a po 2 ohyboch sa zlomi. A pritom je stale krasne ruzova ta med, len je tvrda.

[Jarda S40]

Kdysi jsme montovali u T603 chladiče oleje a těsnící měděné podložky jsem vždy museli vyžíhat. Jinak byly tvrdé a netěsnily. To samé s brzdovým měděným potrubím. Tenkrát jsme si museli vyrábět všechny trubky sami z mědi 5mm a nebo 6mm. Trubka se ohřála plamenem na změnu barvy (těžko pospat, raději ukázat) a pak ochladit ve vodě. Takto vyžíhaná trubka se dala ohýbat, v případě špatného ohybu šel tento narovnat a ohnout kousek vedle. Později jsem ještě žíhal Cu podložky pod vstřiky a jiná těsnění. Dnes občas v případě potřeby žíhám měděné potrubí u ÚT. Ale to spíš vyjímečně.
V obou případech vyžíhání vydrželo jenom nějaký čas. V práci jsem si vyžíhal trubku, stočil ji do klubíčka, odnesl domu a třeba po roce jsem si chtěl udělat potrubi k brzdám. Trubka ale již byla tvrdá. Podložky to samé. Proč tomu tak je netuším. Tipnul bych si na nějakou změnu krystalické struktury.
Těsnění pod zátku vany se mění vždy proto, že je již deformované. Nová deformace by musel překrýt tu starou, takže by se muselo těsnění dotáhnout značně větším momentem. To platí u mědi, která se dnes snad již ani nepoužívá, stejně jako u hliníku, z kterého jsou těsnění pod zátku u všech starších motorů Volv.
S Cu vodiči je to také pravda, staré vodiče jsou tvrdší. I když tam netuším, jaké je to s čistotou tehdejší a dnešní mědi.

[Urvanej]

Jak jsem psal, praxe je nejvíc...
Každopádně hliníku by se to týkat nemělo, ten by se neměl zpevňovat deformačně, teda ten na těsnění.

[powl]

...jeste lepsi je aluminium