
hýčkej si svojí 850 (btw pěknou) a nech nám naše malé radosti

Nikomu to neubližuje a spoustě z nás to dělá radost

mimochodem - máš snad pocit, že na tomhle fóru jsme všichni normální ???



Aby bylo jasno, nepsal jsem to abych založil flame, abych kohokoli a cokoli haněl nebo tak... bylo to takové velmi milé a nekonfliktní přirejpnutí. Tak věřím, že to tak bude pochopeno...Lachtan píše:Neřeš to![]()
hýčkej si svojí 850 (btw pěknou) a nech nám naše malé radosti![]()
Nikomu to neubližuje a spoustě z nás to dělá radost![]()
mimochodem - máš snad pocit, že na tomhle fóru jsme všichni normální ???![]()
![]()
jj nebooojtnemec píše: Aby bylo jasno, nepsal jsem to abych založil flame, abych kohokoli a cokoli haněl nebo tak... bylo to takové velmi milé a nekonfliktní přirejpnutí. Tak věřím, že to tak bude pochopeno...
NejsiPavluna píše:Mozna jsem uchylnej,ale jeste dnes cca 2xdo mesice vemu mladase (4roky) a jedem se jen tak projet a ty projizdky mivaj i 200km,vetsinou ani nevim kam jedem proste nekam
.
Tak to jsem rad,ze v tom nejsem samflaksy píše: NejsiMoc dobre vim o cem mluvis ... taky to delam, nekdy me to proste popadne a jdu se projet. V klidu, po zapadlych silnicich krajinou a lesy, nekde se stavim na kaficko a pak jedu zas jinudy zpet domu ... proste nejak sleduju cedule az narazim na nejakou zajimavou, a cestou zpet koukam, ktera by me potencionalne mohla zavest domu
Stale si jizdy nalezite vychutnavam, at jsou dobrovolne ci povinne
honzaziky píše:Koukám, že ty příběhy jsou dost podobný. Tak tedy ještě ten můj asi trochu jiny.
Před hodně lety jsem udělal řidičák a jezdil chvíli s tátovým VW Vento. Fajn auto, ale nebylo vlastní. Tak jsme se s bráchou dohodli a koupili si Peugeota 309.
To bylo prima auto, co nás dovezlo daleko po evropě. Hlavně brácha s ním jezdí doteď. Peugeotu je už 21 let a tak je to skoro veterán, ale brácha na něj nedá dopustit. Pak se brácha odstěhoval a Pažouta si nechal a já měl potřebu koupit úplně vlastní auto. Půjčil jsem si a koupil Seat Ibiza. V Esech. No, vydržel do té doby, než jsem s ním vzal tramvajovej ostrůvek. Pak se ukázalo, jaká to byla past. Seat šel do světa a vyměnil jsem ho za VW Vento 2,0GT. To byla moc fajn kárka, ale líbila se nejen mě, ale za pár měsíců i někomu jinému, doteď policajti nepřišli na to komu. Bohužel pojištěné nebylo.
Takže pár let autobus a občasné půjčení již zmíněných rodinných aut. Jednoho dne přišel táta s tím, že mi koupil auto. No, auto... Favorita. Ale jezdilo to. Jenže v té době jsem měnil práci a za měsíc dostal služební Toyotu Corollu combi. Moc fajn auto. Doteď na ni rád vzpomínám. Spolehlivé, pohodlné a hezké. Toyotu po skončení leasingu prodali a dostal jsem Renault Megane. Sice nové auto, ale abych řekl pravdu. Dobrovolně bych si ho nepořídil.
Před měsícem mi začali naznačovat, že vlastně služební auto nepotřebuju a že mi ho vezmou. Tak jsem začal uvažovat co dál. Máme milovanou dceru (jsem poprděnej táta), takže potřebujeme rodinné auto. Tak co by bylo ideální vozidlo. Měl jsem několik favoritů. Jednoho japonce a velkého francouze. Po dlouhém uvažování uvízlo v sítu zájmu i Volvo V70.
Říkám to ženě a ta při zjištění jak veliká loď to je mě poslala k šípku. A tak jí jen tak zkusmo povídám. Podívej na tyhle fotky a ukazuju ji V40, jako že menší varianta. Sám jsem sice nebyl rozhodnutý, že je to dost velké auto. A ona kupodivu přikývla. To bylo v neděli. V pondělí v práci se ptám, jak to vypadá se služebákem a oni, že je to definitivní. Tak naštvaně brouzdám po netu a hledám V40ku za rozumnou cenu. A narazil jsem na jednu v Auto Hase s jasnou minulostí. Měl jsem zrovna cestu kolem tak že se na ni jen tak podívám. Přijdu do autosalonu a tam sedí sympatický chlapík a jestli se tím chci svézt. Čas byl, tak říkám že jo. Sednu do ní a 163 somárikou (jak by řekla moje žena) mě dostalo okamžitě. Jen ten kufr mi přišel malý.
Večer to říkám ženě a že se na ni musí jít druhý den podívat. Přemluvil jsem kamaráda mechanika a vyrazili jsme. Cestou se stavili v Auto Esa porovnat to ještě s jednou. Sedli do V40 1,8 90kW a.... A nic. Přišlo mi, že to nejede. Prostě já se viděl v té V40 2,0T. Navíc to byla pěkná past. Jediné co na ni bylo hezké byla vínová metla. Tak jsme jeli do Auto Hase. Žena s kamarádem a tím sympatickým chlapíkem odjeli na zkušební jízdu a když se po půl hodině vrátili, bylo rozhodnuto. Ještě jsme do kufru s přehledem naložilináš megakočárek a bylo rozhodnuto. No a v pátek jsme si Venouše odvezli.
Zatím s ním máme najeto jen pár km, ale ze všeho čím jsem doteď jezdil je to to nejlepší. Věřím tomu, že nám dlouho vydrží a třeba časem koupíme i tu V70:-)
V každém případě pocit bezpečí, který mám od prvního okamžiku co jsem do Venouše sedl je k nezaplacení. Bezpečnostní prvky, pružnost motoru, jízdní vlastnosti. A ani spotřeba není tak hrozná. Tak to je náš příběh:-)